KLIKNEŠ?=)

A ještě od Velvet Kisses xD

29. ledna 2009 v 13:01 | Nele Kurosaki |  •Jednorázovky
Já si toho naobjednala xD ....to je zatim vse co me napadlo xD Aktualizace!



"Cože?" křikla nevěřícně Nele Kisuke.
"Tvůj otec je Urahara, který je teď v lisdkém světě!" řekl s klidem Gin Ichimaru a s uspokojivým úsměvem sledoval její narůstající zlost.
"Nikdo Ti to nechtěl říct, protože je to zrádce. Už Ti je jasné, proč se Tě všichni straní?" a dál se usmíval.
"Lžeš!" vykřikla
"Naopak! Jsem jediný, komu můžeš věřit!" odpověděl klidně.
"Nemá žádný důvod mi lhát..." pomyslela si.
"Jak se dostanu do lidského světa?" zeptala se a Ginovi se zablesklo v očích. Přesně toto chtěl slyšet. Pověděl jí tedy, co musí udělat.
"To je všechno?" zeptala se nevěříc, že by to mohlo být tak jednoduché.
"Ano, ale není to tak jednoduché jak to zní. Cestou na Tebe čekají překážky, ale jsem si jistý, že to zvládneš!" povzbuzoval ji.
"Díky..." řekla Nele, udělala pár bleskových kroků a byla pryč.
"Naivní malá holčička..." zasmál se Gin. Teď měl konečně cestu volnou... Jeho plán byl bez chyby!

"Tak toto je lidský svět?" rozhlížela se kolem sebe Nele. Kolem ní chodily proudy lidí, ale vypadalo to, že ji nikdo nevidí. Dokonce, když se snažila někoho zastavit a zeptat se, kde bydlí její otec, nikdo se na ni nepodíval.
"Proč hledáš Uraharu?" ozval se chlapecký hlas.
"Ty mě vidíš?"
"Jo! Měla bys vstoupit do svého lidského těla."
"Lidské tělo?" nechápala Nele.
"Ty jsi tady poprvé?" podivil se zrzavý kluk.
"Už to tak bude..."
"Ok, zavedu Tě za Uraharou, ale nejdřív mi řekni, proč ho hledáš!"
"Je to můj otec a nikdo mi o tom celý můj život v Soul Society neřekl. Proto ho hledám a chci se ho zeptat na pár otázek. Upřímně, nemyslím, že by to byl on, ale Gin byl tak přesvědčivý..."
"Gin, jo?" zeptal se zrzoun a zamyslel se.
"Dobře tedy, pojď. Jo, já jsem Ichigo" usmál se.
"Nele" odpověděla a podali si ruce.

"Uraharo?" zeptal se Ichigo a vstoupili do rozlehlé místnosti.
"Copak Ichigo?" ozvalo se z temného koutu a Nele sebou trhla.
"Koho mi to vedeš?"
"To je Nele, ale myslím, že bude lepší, když spolu budete sami."
"Proč?" nechápal a zvedl hlavu.
"To uvidíš" řekl tajuplně a odešel.
"D-dobrý den" nevěděla jak ho oslovit.
"Nemusíš se mě bát, děvče. Pojď blíž. Co Tě trápí?" uklidňoval ji a zaujatě se na ni díval.
Když k němu přistoupila, překvapivě vyskočil. Nele se lekla a vykřikla. On se na ni díval a jakoby se jí chtěl dotknout, ale nemohl...
"Jsi jí tak podobná! Kdo jsi?"
"Řekli mi, že jste můj otec..."
Urahara nevěřícně koukal...
"Takže je to pravda!" vysoukal ze sebe nakonec.
"To chci právě zjistit..."
"Tak si sedni a promluvme si o všem"
Nele ho poslechla. Mluvili dlouho. Když mu pověděla co se jí stalo, dal se do vyprávění on.

"Seznamte se" přistoupil před obra, dívku a klučinu Urahara. " Jinta, Ururu a Tessai. Moje dcera, Nele" všichni zůstali zírat.
"Ahoj!" ozvala se Nele.
Seznámili se a každý ji zavalil milionem otázek.
"Žila jsem v Soul Society"
"Podkapitánka"
"13 jednotka"
"Ukitake" odpovídala na jednotlivé otázky.
"To by stačilo!" ukončil to Urahara. "Pojď má ztacená dcero, ukážu Ti zbytek domu."
Urahara ji odvedl pryč a ti tři se dali živě do rozhovoru.
Když se Nele zvědavě rozhlížela po pokoji, který jí měl v příštích dnech patřit, přiběhl za ní Jinta a vyhrkl na ni další otázku: "Umíš bojovat? A s čím?"
Urahara se zasmál "Chceš ji snad vyzvat na souboj?"
"Jasně!"
"Dobrá, souhlasíš, Nele?"
"Proč ne, trocha zábavy neuškodí" usmála se.
Urahara ji vzal do podzemí a před ní se objevil obrovský prostor.
"Takže, bojujte!" zavelel Urahara a se zájmem se posadil na nejvyšší kámen a pozoroval dění kolem.
Boj byl drsný, popravdě Nele nečekala, že by mohl být Jinta tak silný. Usoudila, že to bere vážně. Zaujala postoj a vykřikla: "Bankai!" a její zanpakutou se změnil. Urahara nevěřícně zíral a Jintou se zarazil.
"Dobře, uznvám, umíš bojovat!"
"Wow, ty ovládáš bankai?" objevil se za ní Urahara.
"Nevím, proč je to pro každého takové překvapení!" odvětila otráveně Nele.
"No, jsi na to dost mladá!"
"Je mi 15!"
"No právě" zasmál se Urahara.

Dalšího dne jí všichni vysvětlovali jak to chodí v lidském světě. Dostala své lidské tělo a Urahara ji přihlásil do školy. Tam ji čekalo překvapení v podobě Ichiga.
"Ahoj!" řekla vesele.
"Co tu děláš?"
"Urahara mě sem přihlásil, mám se tu prý učit" usmívala se Nele.
"Takže to byla pravda?"
"Jo"
"Tak super, můžeš sedět vedle mě" mrkl na ni.
Nele se jen zasmála. Překvapilo ji, jak se jí ten cizí kluk líbil.
"Jéé Ichigo, představíš nás Tvé roztomilé kamarádce?" ozval se zvláštní kluk za Ichigem.
Ichogo vzdychl "Kiego, Mizurio, Chad a tohle je Nele"
"Ahoj" usmála se Nele. Vypadali celkem sympaticky.
"A tohle je Tatsuki, Chizuru a Orihime"
"Ahoj" usmála se i na holky, které právě přišly a zvědavě si ji prohlížely.
"Jak jsi roztomilá!" vzhla se jí kolem krku Chizuru
"Nechej toho, nebo ji vyděsíš!" dala jí ránu Tatsuki.
A tak se zaběhl všední život lidí i u Nele.

Jednou seděli ve škole a najednou to ucítila. Podívala se z okna a pak na Ichiga. Oba věděli co se děje. Okamžitě se vymluvili a utekli ze třídy. Vystoupili ze svých těl a šli bojovat s Hollow.
Ten se blížil ke škole. Ichigo se snažil ho zastavit, ale nedařilo se mu. Tak mu přispěchala na pomoc. Ale ve chvíli, kdy jednoho zničili, objevili se další dva! A tak to bylo pořád. Za každého zničeného se objevili další dva.
"Co se to sakra děje?" zařval Ichigo.
"Nevím, je to šílené!"
"Sami to takhle nezvládnem! Sakra, kde je Rukia, když ji potřebujem!"
"Rukia Kuchiki?"
"Ty ji znáš?"
"No a ne? Vždyť je to vznešená rodina v Soul Society! Nezapomínej, odkud jsem!"
"Jo vlastně!" zasmál se Ichigo.
"Není čas na řeči, co si myslíte, že vy dva děláte?" oba se otočili a hleděli do kamenné tváře Ishida.
"Kde se flákáš?" zeptal se ho naoko rozzlobeně Ichigo.
"Doufal jsem, že by jste to vy dva mohli zvládnout... Mýlil jsem se!"
"Vejtaho!" řekla mu Nele.
"Tak, vzhůru do boje!" křikl Ishida a už se činil.
Přidali se i Chad a Orohime.
Nic nepomáhalo, Hollowů stále přibývalo. Najednou se ozvala ohlušující rána a všichni zmizeli.
"Co se stalo?" všichni byli zmatení.
"Ichigo!" zvolala zoufale Nele! Byl zraněný!

"Tak co, jak se cítíš?" zeptala se ho jakmile otevřel oči.
"Kde to jsem?" rozhlížel se kolem.
"V nemocnici" odpověděla mu Nele.
"Co se stalo?"
"Nikdo neví, bojovali jsme a najednou všichni zmizeli. Od té doby je klid"
"Od té doby?"
"Byl jsi mimo týden!"
"Týden?!" zděsil se Ichigo.
"Jo, ty můj malý bojovníku"
Ichigo se začervenal... "Byla jsi tu často?"
"Každý den a někdy i přes noc" zasmála se.
"Co jsi slyšela?" uvědomoval si, že mluví ze spánku.
"Nejdřív jsi byl pořád zapálený do bitvy, pak jsi volal moje jméno..."
"Jéé..." zakvílel
"No a nakonec jsi řekl, že mě miluješ" usmála se.
Rajče bylo v tu chvíli vedle Ichigova obličeje zelené.
"Ty se za to stydíš?" zeptala se znepokojeně a vytrácel se jí z tváře úsměv.
"Stydím" řekl.
"Aha" sklopila hlavu.
"Stydím se za to, že jsem Ti to nemohl říct osobně, ale že jsi se to dozvěděla takhle..."
"Tak mi to řekni" ožila Nele.
Místo toho si ji přitáhl a políbil ji.
"Hmm...lepší než ve snech" přiznala se a taky se začervenala.
"To jsem rád" řekl a zase si ji přitáhl k sobě.
"Miluju Tě" zašeptal mezi polibky.
"I já Tebe" řekla Nele a oba věděli, jak to všechno skončí...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 nika nika | E-mail | Web | 29. ledna 2009 v 16:19 | Reagovat

dík pokusím se ho dát na blog pátek !!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama